, Estonsko


další zápisky

První víkend

« První dny   První školní týden »

V pátek sněžilo tak, že se sněhové koule daly uplácat pouhým mávnutím ruky ve vzduchu. To jsme si náležitě užili, protože zrovna probíhala prohlídka města s průvodcem. Viděli jsme například radnici, starou observatoř, katedrálu a hlavní budovu univerzity.

Před hlavní budovou univerzity jsme se o pár hodin později potkali s mnoha dalšími studenty, abychom se zúčastnili akce Pub Crawl. Než však došlo k rozdělení do skupin, všichni jsme umrzli. Název Pub Crawl mluví za vše – během večera jsme prolezli tři hospody. Zatímco druhá hospoda byla vcelku obyčejná, první a třetí měly svůj svérázný charakter. Do první se vcházelo přes garáž a chvilku jsme měli dojem, že se jedná o drogové doupě. Nakonec se ukázalo, že je to celkem příjemná hospoda. Marťa byla poprvé v životě spokojená v hospodě, protože v Estonsku čepují kromě piva také siider (cider), který ona narozdíl od piva pije. Ondra si dal estonský likér Vana Tallin, který byl dobrý, ale hodně alkoholický. V druhé hospodě jsme ochutnali kali, což je něco jako ruský kvas. Ondrovi nechutná, Marti ano. Třetí hospoda vypadala jako squat, ale nakonec se opět ukázalo, že jde o slušný podnik.

V sobotu ráno se stal zázrak a viděli jsme slunce. Dobrého počasí jsme využili k procházce do přírody za město. Cestou jsme dokonce viděli běžkařské středisko s nejníže položenou rolbu na světě (Tartu leží v nadmořské výšce asi 52 metrů. Estonsko není zrovna hornatá země, nejvyšší hora má 318 m. n. m.).

V neděli jsme se vypravili k jezeru Peipsi, které leží na hranici Estonska a Ruska. Jezero je přes zimu zamrzlé a pochodovaly po něm spousty rybářů a dokonce jelo pár aut. My jsme se však odvážili po jezeře projít jenom na chvíli a kousek od břehu. Kousek od jezera jsme našli stopy nějakého velkého psa a Marťa byla přesvědčená, že je to vlk, takže jsme šli celkem rychlým tempem. Ve městě Kallaste, kde Rusové tvoří 85 % obyvatelstva, jsme viděli červené útesy, pro které je město známé.

V blízkém Alatskivi jsme navštívili místní kirik (estonsky kostel) a zámek s přilehlými jezery a discgolfovým hřištěm. To byla poslední zastávka výletu.

Na konec další zajímavosti z místních obchodů: Ondra je zděšený, protože tu neprodávají nelinkované sešity a on se bez nich neobejde, Marťa je zděšená, protože tady prodávají medvědí maso.


« První dny   První školní týden »